Poděbrady jsou krásné a výjimečné město ležící v úrodné Polabské nížině na obou březích řeky Labe. O jeho rané historii se můžeme dohadovat, ale je zřejmé, že v tomto místě již před mnoha staletími existoval brod přes řeku Labe. Odtud je možná úvaha o jméně města „pode-brody“. První písemná zmínka o Poděbradech je z roku 1223. Přemysl Otakar II. nechal v letech 1262-1268 postavit kamenný vodní hrad. Mnoho let byla oblast v držení pánů z Kunštátu, kteří přebudovali královský hrad na pevnost. V roce 1420 se narodil nejznámější příslušník poděbradské Kunštáské větve – Jiří z Poděbrad. Jako pouhý šlechtic se dokázal vklínit do posloupnosti dynastických vládců země Koruny české. Král Jiří z Poděbrad, který byl korunován v roce 1458, nejen povznesl své město a přispěl k jeho rozvoji, ale svou vladařskou éru završil projektem nadnárodní, evropské, mírové organizace, která by řešila mezinárodní otázky a konflikty jednáním bez válek. Tato vize sice byla odmítnuta, ale to na mimořádnosti a předvídavosti projektu, který předběhl svou dobu o 500 let, nic neubírá. V dalších stoletích byla v okolí Poděbrad vybudována soustava rybníků, z nichž ten největší jménem Blato byl až do založení rybníka Rožmberk největším rybníkem v Čechách. Za třicetileté války (1618–1648) postihly Poděbradsko mnohé útrapy. Obyvatelstvo bylo zdecimováno na celkový počet 587 lidí. Při velkém požáru v roce 1681 vyhořely všechny domy na náměstí včetně radnice. V dalších letech docházelo k postupnému rozvoji především v zemědělství.
Později zaujalo významné místo cukrovarnictví. V roce 1876 založili bratři Gerhardtovi v Poděbradech sklárnu. V roce 1896 byl na místním náměstí slavnostně odhalen pomník Jiřího z Poděbrad, dílo sochaře Bohuslava Schnircha. Pomník je dodnes jedním ze symbolů města. Na začátku minulého století jeden z hostů majitele poděbradského panství, knížete Hohenlohe, pruský statkář von Bullow, na druhém zámeckém nádvoří označil místo, kde se měl nalézat silný pramen vody. Po vrtání do hloubky téměř 100 m byl v roce 1905 objeven silný minerální pramen. Místní lékař Bouček odhalil léčivé účinky této alkalické kyselky, což vedlo k rozvoji lázeňství a k rozmachu celého města. Urbanistickou osou výrazně se rozvíjejícího města se stal lázeňský park zřizovaný v letech 1929-1938. V poválečných letech bylo na zámku založeno gymnázium, jehož studenty byli například Václav Havel nebo Miloš Forman. Další etapa lázní začíná ve druhé polovině 20. století. Lázně se v této době specializovaly na léčbu srdečních a cévních onemocnění. Současné Poděbrady jsou také známy množstvím škol. Sídlila zde elektrotechnická fakulta ČVUT. Od roku 1983 na zámku Poděbrady působí Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Univerzity Karlovy. V roce 1968 zde vznikla Střední škola společného stravování, poté přejmenovaná na Střední hotelovou školu. Ve městě také sídlí Gymnázium Jiřího z Poděbrad, Zemědělská škola a Střední odborné učiliště společného stravování.
Poděbrady jsou přitažlivým lázeňským městem se spoustou historických i současných zajímavostí. Žijí rušným společenským, kulturním i sportovním životem.
Jsou zajímavé a oblíbené pro své vlastní obyvatele a ze stejných důvodů jsou vyhledávané i pro lázeňské hosty, turisty i všechny ostatní návštěvníky.
Jestliže navštívíte naše město, možná pochopíte, proč celá řada obyvatel Poděbrad se ztotožňuje s heslem:
Poděbrady – město mého srdce !
